Univerzita má v současnosti 17 fakult (14 v Praze, 2 v Hradci Králové a 1 v Plzni), 3 vysokoškolské ústavy, 6 dalších pracovišť pro vzdělávací, vědeckou, výzkumnou a vývojovou nebo další tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb, 5 celouniverzitních účelových zařízení a rektorát jako výkonné pracoviště řízení UK. Univerzita má přes sedm tisíc zaměstnanců, z toho čtyři tisíce akademických a vědeckých pracovníků.

Na UK studuje přes 42 400 studentů (což je zhruba jedna pětina všech studentů v ČR), kteří studují ve více než 270 akreditovaných studijních programech s takřka 600 studijními obory. V bakalářských studijních programech studuje 7 200 studentů, v magisterských 29 000 studentů a v doktorských přes 6 200 studentů. Více než 4 300 studentů jsou cizinci, 750 z nich studuje v anglických studijních programech. Nejrůznější kursy celoživotního vzdělávání ročně absolvuje přes 5 000 účastníků.

Prioritou univerzity je vědecká a výzkumná činnost, o kterou se též musí opírat doktorské i magisterské studijní programy. Vědecký výkon pracovišť UK měřený objemem získaných finančních prostředků poskytovaných vysokým školám v České republice představuje zhruba třetinu těchto prostředků. Cílem UK je profilovat se jako research university, konkurenceschopná v rámci světového univerzitního a výzkumného prostoru.

Zásadní důraz klade univerzita na mezinárodní spolupráci s prestižními vzdělávacími a vědeckými institucemi. UK uzavřela celkem 450 bilaterálních smluv a 170 mezinárodních partnerských smluv se zahraničními univerzitami.

Velikost univerzity lze charakterizovat i výší jejích příjmů, které činí cca 5 mld Kč ročně. Z této částky tvoří 41% dotace na vzdělávací činnost, 27% prostředky získané v grantových soutěžích a dalších oblastech vědy a výzkumu a 26% vlastní příjmy.

Univerzita Karlova je podle platné právní úpravy veřejnou vysokou školou, tj. autonomní vědeckou a vzdělávací institucí. V čele UK stojí rektor, nejvyšším samosprávným akademickým orgánem je Akademický senát. Dalšími orgány jsou Vědecká rada a kvestor, na uplatnění veřejného zájmu v činnosti UK dbá Správní rada. Poradním orgánem rektora je kolegium rektora složené z prorektorů, kvestora a kancléře. V čele fakult, které jsou ve značné míře samostatné, stojí děkani, další součásti řídí jejich ředitelé.

Každoročně je Opatřením rektora stanoven Harmonogram přijímacího řízení pro akad. rok a v odpovídajícím termínu jsou zveřejněny podmínky přijímacího řízení pro akad. rok – na internetových stránkách, ve formě brožury vydané univerzitou, v příslušném vydání Učitelských novin a dále v rámci Dnů otevřených dveří univerzity a jednotlivých fakult.

Proces přijímacího řízení je zahájen doručením písemné přihlášky ke studiu příslušné fakultě. Každý uchazeč o studium obdrží (po ověření podmínek pro přijetí) Rozhodnutí děkana fakulty o výsledku přijímacího řízení. Po obdržení tohoto rozhodnutí má uchazeč právo v příslušné době požádat o nahlédnutí do všech svých materiálů, které mají význam pro rozhodnutí o jeho přijetí ke studiu. Uchazeč též může v příslušné době požádat rektora o přezkoumání rozhodnutí děkana o přijetí uchazeče ke studiu. Žádost o přezkoumání se podává děkanovi, který rozhodnutí vydal. Přezkumné řízení probíhá dle předem stanoveného harmonogramu. Rozhodnutí rektora o této žádosti je konečné a uzavírá se jím proces přijímacího řízení.

Základní podmínky k přijetí ke studiu

Základní podmínkou k přijetí ke studiu bakalářského či magisterského studijního programu je úplné střední vzdělání zakončené maturitní zkouškou. Podmínkou k přijetí do doktorského studijního programu je absolvování magisterského studijního programu. Další podmínkou k přijetí, kterou stanovuje vysoká škola, je úspěšné složení přijímací zkoušky. V některých případech se zohledňuje praxe, prospěch na střední škole, účast v soutěžích. Podmínky k přijetí jsou zveřejněny u každého studijního programu, resp. oboru zvlášť.